Moje inspirace je dívka lehkých mravů, domnívá se básnířka Cetkovská

23. května 2017 v 10:21 | liv |  HOLIÁŘ
Na hodonínské literární scéně se zatím trochu nesměle objevuje nová tvář. Patří třiadvacetileté Elišce Cetkovské. Studentka pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně píše volným veršem a svou tvorbu představí na dalším hodonínském autorském čtení - HAČTE!. Jeho termín ještě není známý, a tak jsme si s Eliškou vyměnili alespoň pár mailových zpráv.

(Foto: archiv autorky)


K literatuře jste podle svých slov tíhla už od dětství. Jak se to projevovalo?
Jako mládě jsem tvořila obrázkové knihy na pokračování, jednalo se o krátké příběhy o želví rodince prokládané četnými ilustracemi. Později jsem kreslila drobnější komiksy a psala povídky a pohádky, které už na sebe tolik nenavazovaly, jako sága o Želváčkovi - to je jméno hrdiny těch dvou nebo tří "knih", které jsem dětským samizdatem poslala do světa.

Postupně jste se dostala k poezii a volným veršům. Čím vás zaujaly?
K poezii jsem začala tíhnout až v období puberty. Jsem člověk s poměrně velkou mírou sebereflexe, proto jsem měla tendenci zaznamenávat všechny ty černobílé imprese a chtěla jsem se z melancholií vypsat. Po vzoru "reprezentativního vzoru básně" - té, kterou vám předkládají v čítankách na základní škole - jsem měla tendenci česat texty do rýmů. Avšak básnířka okolo patnáctého roku života toho o versologii příliš neví a pak to zní šroubovaně. Proto bylo jediným východiskem nechat verše volně vlát a nesnažit se je omezovat formou.

Co pro vás poezie znamená?
Často se setkávám s lidmi, kteří mi tvrdí, že poezie není pro ně, že jí nerozumí. Ale jak je to možné, když si každý z nás pamatuje minimálně jednu básničku, kterou jsme ve školce recitovali Mikuláši, a nepochybně k ní chová jistý typ sentimentu? Děti v předškolním a v mladším školním věku k ní vedeme, tak kde nastává ten zlom? Obávám se, že zakopaný pes leží z části také v malém výběru básní, se kterým ve škole žáci pracují, a ve způsobu, jakým pedagogové texty předkládají a nutí je interpretovat. Poezie je dle mého zastavení se v čase a zachycení momentu. Nebo naopak plynutí. Prózu potom vnímám jako celek seskupující jednotlivé poezie.

Jak vypadá vaše inspirace?
Mám podezření, že moje inspirace je dívka lehkých mravů, kterou musím popadnout za ruku a vzít ji přespat k sobě kdykoli, kdy potkám křižovat ulice. Ráno poté však bývá osamělé.

Publikujete na některém z literárních serverů, případně v tisku či v knize?
Nepublikuji, jsem příliš plachá.

Kdo vás nejvíce ovlivnil?
Rozhodně to je Charles Bukowski.

Lze říct, že máte nějaký literární cíl?
Ano, mám jisté ambice, ale jsou příliš intimní na to, abych je sdílela

Zřejmě se s vámi potkáme na dalším Hodonínském autorském čtení - HAČTE!. Účastníte se i dalších podobných akcí?
Zatím ne, HAČTE! bude moje první akce tohoto druhu.


Ukázka
Profily zrcadel
lidských tváří autobusu
se odrážely do tmy
a já
jela jen domů
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama