ROZHOVOR. Kristýno?

28. srpna 2016 v 18:55 | S.K. |  HOLIÁŘ
"Poslala jsem tam podobný čuňačinky jako vždycky, ale asi jsem se víc snažila, aby to nebylo úplně pitomý..."



Ale začněme úplně od začátku. Mezi námi totiž dokazuje vlastní existenci jedna básnířka, která sbírá jednu cenu za druhou (logicky spíše jednu za první), a i když jsme se o ní již něco dozvěděli (třeba na VI. HAČTE!) pojďme se s ní seznámit ještě blíž. Zde je, Kristýna Hájková:

Kristýno, víme již, že jsi v tomhle roce dosáhla nejvyššího uznání v rámci Literární soutěže Univerzity Palackého, což je tradiční klání, které každoročně vyhlašuje rektor univerzity, kde zaslané práce hodnotí odborná porota složená z literárních vědců Katedry bohemistiky FF UP (v roce 2015 skončila na třetím místě, kdy ve svém díle šokovala sexuální otevřeností). Jak jsi na toto uznání reagovala?
Na vyhlašování jsem se soustředila na to, abych nespadla ze schodů a nepošlapala ostatní návštěvníky ceremonie, a také mi bylo trapně, když mí spolužáci hlasitěji projevovali uznání (dělali si ze mě normálně prdel), byla jsem hrozně šťastná. (Což potvrzuje i fotografie v odkazu na konci článku.)

Co jsi udělala s finančním obnosem, který patřil k odměně? (Můžeme prozradit, že se jednalo o celé a mohutné dva tisíce korun.)
Odměna mi přišla na účet; jela jsem do Vídně dělat antropologický výzkum; ve Vídni je všechno posraně drahý, tak bych potřebovala tu odměnu větší.

To ovšem není poslední ocenění, které se ti dostalo v tomto roce; na začátku září jedeš na vyhlášení Ortenovy Kutné Hory, tedy i zde si se umístila, i když ještě neznámo jak. Jakou poezii jsi vybrala pro tuto soutěž a podle jakého klíče?
Poslala jsem tam podobný čuňačinky jako vždycky, ale asi jsem se víc snažila, aby to nebylo úplně pitomý.

Co to znamená?
Že jsem nechtěla, aby mi bylo tady (bouchá se do prsou) trapně, když to čtu.

Vím, že často cestuješ, je s tím přímo, nebo nepřímo spojeno tvé studium kulturní antropologie?
Já tak často zase necestuju, spíše cestuju jen tak. (A nedávej mi takový trapný otázky.)

Tak na co by ses sama sebe zeptala?
Nevím.

Tak vidíš.
Ale rozhodně ne, na takový pi....ny. Navíc se mi tenhle rozhovor nelíbí (i přes to, že byl veden ve značně intimním prostředí a bez šatů...), protože nemám pocit, že bych to, co napíšeš, a na co se mě ptáš, mohla úplně ovládat-kontrolovat.

Smůla, jedeme dál: Kde na cestování vůbec (jako studentka) bereš peníze?
No vyhrávám v soutěžích ne?

Vlastní básně čteš spíše nerada, hraje v tom roli jen stud, nebo něco jiného?
Jo, myslím, že se stydím, a taky nechci, aby někdo věděl, že takhle žiji, že mě takové věci napadají… (tvář schovává vehementně do dlaní)

Ale na HAČTE jsi četla už dvakrát, takže jak to teda s tím studem je?!
…už to nikdy neudělám, navíc posledně tam byl můj bratr a přátelé, a všechny věci byly natolik osobní... (když jsem si je ještě odpoledne připravovala, to zjištění, co to vlastně mám... bylo ovšem blbé, ti to účinkování odřeknout...)

Ale to bylo až druhé čtení, co to první?
Tam jsem neměla natolik sprosté básně, ale i tak jsem měla pocit, že se zamknu na záchodě, ale je pravda, že to chci vždy překonat, honím si na tom ego, že to dokážu - "Lets do it!"

Kdy a kde píšeš nejčastěji?
No teď už moc nepíšu (jen vyhrávám soutěže), no…

Zkoušela jsi psát i prózu?
Ne, to mi připadá pitomý… nebo mi to jen možná nejde. Mě to připadá, že je to takový zbytečný kecání, a myslím, že báseň by měla být krátká, protože ty dlouhý lidi přestanou bavit.

Ale knihy přece čteš, ne?
Tak někdy jo, no.

Takže tím pádem to přeci není pitomé, ne?
Tak není to pitomý, ale...

Tedy to není zbytečný kecání, ne?
…toto je zbytečný kecání (a jakmile jsem ji usvědčil z protimluvu, už se jen smála…)

Po smíchu přichází ledovcová sprcha:
Tak to teda nevím, kdo si na tomhle rozhovoru honí ego…

(A něco pro bulvár:) Prý máte novou známost… (Ale ještě než jsem otázku dokončil, odpověď mi byla zapovězena, jakožto velmi osobní.) Dobrá, tak jinak: Když se tak stydíš při čtení, jak to, že mi právě poskytuješ rozhovor? To už se "nebojíš" reakcí rozzuřených a pohoršených čtenářů (bratrů a přátel)?
Nikdy žádní rozzuření a pohoršení čtenáři nebyli, navíc, v tomhle rozhovoru není nic mého, tos napsal ty, ne? (napsal, ale odpovědi jsou přeci její) Navíc tenhle rozhovor je jen normální "tlačenka" (korupční upřednostnění), protože spím s redaktorem.

(Možná si to Kristýna myslí i proto, že jsem byl během rozhovoru několikrát korigován, že mám její odpovědi pozměnit tak, aby to prý nevypadalo, že "su tak úplně blbá, né?".)

V příloze je odkaz na Kristýninu vítěznou práci, kterou můžete najít ovšem i v rubrice "Autorské texty":

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sabča Sabča | Web | 28. srpna 2016 v 19:25 | Reagovat

fajn blog, zvu tě na svůj ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama