FEJETON. Kup si hrušky, jsou měkké, dobré

28. června 2016 v 18:11 | liv |  AUTORSKÉ TEXTY
Někteří tomu přibližovadlu říkají masná tyč, jiní socka... Mně vystačí tradiční označení autobus. Člověku občas rupne v kříži (lepší, než v kouli) nebo ho píchne v koleni, a tak svěří svůj život přepravnímu kolosu pod značkou MHD. Těm šťastnějším zpříjemní čekání na zastávce setkání s (ne)všedními lidmi - a to dokonce bez příplatku za lístek.


To na sebe tak jednou narazí zasloužilí penzisté, co už přesně neví, jestli spolu chodili na základku, sloužili ve stejných kasárnách či jestli se vidí vůbec poprvé. Jeden vousatý, druhý s bekovkou.
"To víš, že Jara umřel?"
"Co pozřel? Já měl pajšl."
"J-A-R-A."
Hledí na sebe. Vousatý se škrábe na bradě. "Já slyším."
S bekovkou přikyvuje. "No."
"Co?"
"No, že umřel."
Vousatý se diví. "Mira?"
"Jo."
"To jsem nevěděl."
S bekovou přikyvuje. "No."
"A kdy?"
"Loni."
"A kdy měl pohřeb?"
S bekovou povytahuje obočí. "Co?"
"Tak to měl hezké."
"No."
Vousatý natahuje ruku. "Vidíš toho mladého?"
"Máš ji delší?"
"Ten je jak mladý od vnuka. Umývá ti nádobí a do uší mu pořád něco řve."
"Mně už zase dělali punkce."
Vousatý se škrábe na bradě. "Říkám mu, budeš hluchý."
S bekovkou přikyvuje. "Mám přijít zase za týden."
"A víš, co on? Nic, neslyšel. Tohle mládí... Kdepak, jde to všechno do..."
"To naši mladí pojedou letos do Chorvatska. A kam ty vlastně?"
"Na hřbitov, na hřbitov..."
S bekovkou přikyvuje. "Kup si hrušky. Jsou dobré. Měkké."
"Jo, zapálím. Tys ji znal?"
"Tak buď zdráv."
"Ahoj."
Pak nasedli do stejného autobusu, a jestli mě uši nešálí, jeden z nich řekl řidiči Hrušky. Mezitím jsem v tašce lovil papír a tužku, abych si ta slova poznamenal. Když se mi to konečně podařilo, skoro jsem přemýšlel, co jsem to vlastně chtěl udělat. Jo, nasednout na autobus, který... Který mi ujel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama